Na okraji nebe je místo zvané Duhový most. Když zahyne zvíře, zejména bylo-li někým v tomto životě velice milováno, přejde přes Duhový most. Tam jsou louky a kopce pro všechny naše blízké přátele, takže mohou běhat a hrát si spolu. Je tam spousta jídla, vody a slunce a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. V tomto světě jsou všechna nemocná a stará zvířata opět mladá a plná energie. Ti, kteří byli zranění nebo zmrzačení jsou znovu uzdraveni a silní.
Čas jim utíká rychle, stále se s nimi setkáváme v našich vzpomínkách a snech. Zvířata jsou zde šťastná a spokojená, až na jednu výjimku - každý z nich odešel dříve a zanechal na světě někoho velice drahého jeho srdci.
Za Duhovým mostem běhají a hrají si spolu, ale přijde den, kdy jeden z nich náhle zastaví a dívá se do dálky. Jeho oči se rozzáří a tělo se začne třást netrpělivostí. Najednou se vzdálí od ostatních, letí přes zelenou trávu, jeho nohy ho nesou rychleji a rychleji...
...Spatřil Tebe, a když se svým nejlepším přítelem konečně shledáte, budete se spolu držet v objetí, přešťastní z toho, že jste se opět shledali a nikdy Vás už nic nerozdělí. On bude šílený radostí lízat Tvou tvář, Tvé ruce obejmou milovaný čumáček a Ty se konečně znovu podíváš do věrných očí svého mazlíčka. Tak dlouho byl pryč z Tvého života, ale nikdy ne z tvého srdce...
...Pak přejdete přes Duhový most společně a nikdo vás už nerozdělí...